Plánujete si pořídit nového exotického domácího mazlíčka – želvu, leguána nebo třeba papouška? Ověřte si předem, zda se nejedná o ohrožený druh podléhající Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES). Některé takové exempláře je nutné registrovat na místně příslušném krajském úřadě. Vyhnete se tak pokutě od České inspekce životního prostředí.

Robotická sekačka sice může představovat pro ježky (a jiné zahradní živáčky) riziko, ale podle Petra Stýbla z ČSOP, který má na starosti síť záchranných stanic pro volně žijící zvířata, nebude velké. Tyto sekačky se totiž typicky vypouštějí na anglický trávník, „aby byl ještě angličtější“. A to není prostředí, které by bylo přívětivé k životu. Ježci mají radši vysokou trávu. Tu, na kterou vezmete strunovku.

Sníh dávno nikde, a vy smutně koukáte na trávník u rodinného domu a sledujete, jak tráva roste. A protože jste líní to jít posekat, děti vás už neposlouchají, koupíte si robotickou travní sekačku. Máte na ni a zároveň máte i zkušenost, že robotický vysavač zásadně zpříjemnil váš život. Všichni budou spokojeni. Jenom ježek ne.

„Uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“ jsou jen některé z takzvaných zelených tvrzení, s nimiž se spotřebitelé stále častěji setkávají. Z dotazníkového průzkumů, který zpracoval dTest ve spolupráci se zahraničními kolegy vyplynulo, že skutečný obsah těchto pojmů řadě spotřebitelů uniká anebo v nich vyvolává mylnou představu o zakoupeném zboží. Proti lakování na zeleno – greenwashingu – by mohla pomoci i nová evropská směrnice.

Pokud do bytu zaletí netopýr, je potřeba zhasnout, otevřít okno a opustit místnost, radí odborníci. V období takzvaných netopýřích záletů, které se opakuje každoročně od poloviny srpna do poloviny září, hrozí, že do městských bytů, ale i chalup zaletí větší počet netopýrů. Podle ochranářů mohou být invaze velmi intenzivní, netopýří návštěva může čítat i přes 100 jedinců. Pokud nestačí lidem poradit, jak netopýry z bytu dostat, vyjíždějí záchranné stanice na místa, netopýry odchytávají a vypouštějí. Popřípadě jim poskytují nutná ošetření, informoval Český svaz ochránců přírody.

Pomalu ale jistě končí v záchranných stanicích rorýsí sezóna. Poskytli jsme pomoc téměř sedmi stovkám mláďat rorýsů (v loni to bylo 436 mláďat). 200 rorýsů nám bohužel uhynulo. Většina ale přežila a už byla vrácena do přírody. Jen asi 50 rorýsů na svůj návrat čeká. Budou vypuštěni v nejbližších dnech, protože je čeká dlouhá cesta do Afriky.

Třeba takový sýček. V současné době obývá výhradně bezprostřední okolí lidských sídel, nejčastěji vesnice s farmami, stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, ale nevyhýbá se ani větším městům. Právě zde jsou sýčci vystaveni řadě nebezpečí v podobě smrtelných pastí, jako jsou různé nádrže na vodu, větrací šachty, svisle stojící roury či fukary na seno, ze kterých se sýčci nedokáží dostat a hynou v nich. V takovýchto pastech uhynula v posledních desetiletích více jak třetina (36 %) sýčků, u nichž známe příčinu smrti, ale i řada dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno. Zabezpečení takových pastí je přitom často rychlé a jednoduché.

Zvířata volně žijící ve městech ve vedru, které nyní panuje i v Česku, trpí žízní. Lidé jim mohou pomoci tím, že v zahradách, parcích nebo vnitroblocích umožní ptákům, včelám, ježkům, zajícům, veverkám a dalším přístup k vodě. Umístí tam mělké misky s vodou nebo do bazénů či jezírek plovoucí prkna, aby se pohodlně napili a neutopili, uvedl na svém webu Český svaz ochránců přírody (ČSOP).